Etymologie: Zobrazení stojícího člověka, který se natahuje k druhému a naznačuje tak lidi v proměnlivém vzájemném styku → člověk (lidská bytost). Srov. 仁. Ve dvouprvkových znacích se 人 téměř vždy objevuje vlevo v podobě 亻. V mnoha takových znacích (價 儗 仰 儆 偃 儀 apod.) naznačuje 人 lidské konání, jsou však i takové, kde 人 nemá žádnou významovou úlohu. V těchto případech (伎 優 供 佑 傾 佹 apod.) slouží 人 jen k vytvoření odvozeného znaku, který nese významy odpadlé od znaku původního.