Etymologie: 人 člověk + 木 strom/dřevo, to druhé se vší pravděpodobností pozůstatek zaniklého fonetického prvku^#, který — stejně jako další staročínské výrazy příbuzné s 休 — nesl představu zakřivení vůči skutečnému či obraznému rámu. Spojení prvků mohlo naznačovat člověka odpočívajícího ve stínu stromu se sklonutými větvemi, nebo ve stínu zakřivené dřevěné stavby → odpočinek; zastavit se; přestat. Přenesené významy zahrnují přestávku; oddech; svátek; prázdniny; volný den (z práce); nepřítomnost; spánek; přerušit (práci); přestat (něco dělat); a nechat ležet ladem.