Etymologie: Příslušný tvar tohoto znaku z věštebných kostí je 宀 střecha/stavba + otvor^# → kouř stlačovaný větracím otvorem a unikající ven ze stavby → obrátit se (k); zamířit k; směr. Přenesené významy zahrnují čelit; postupovat proti; přiblížit se; stát se; obrátit se k; ukázat na; vyslat (posla); na druhé straně; opačný směr a za. Také stanovisko (k věci) a mít sklon k (← přístup, který člověk k věci zaujme); vyčlenit na (← čas či prostředky, které člověk k věci obrátí); cíl cesty (← zamířit k); protějšek (← ten, komu člověk čelí); a vhodnost (← být náležitě způsobilý čelit situaci). K představě kouře procházejícího větracím otvorem srov. 囱 popsané u 窓 i 匆, obměnu znaku 囱.