Etymologie: Příslušný tvar tohoto znaku z věštebných kostí spojuje 子 dítě a 幺, zde zkrácený tvar^# prostředního prvku popsaného u 胤 (potomstvo) → potomci projevující rodovou linii (srov. 存) → vnouče (← dítě vlastního dítěte). Tvar z bronzového nápisu nahrazuje 幺 znakem 糸 nit, kdežto tvar z pečetního nápisu znak dále zpřesňuje nahrazením 糸 znakem 系 spojení, čímž zdůrazňuje rodovou návaznost.