Etymologie: Příslušný tvar z bronzového nápisu spojuje 丯^# popsané u 契 (proseknout a oddělit) + 口 ústa → škoda způsobená něčím, co bylo proseknuto či prokousnuto, a tím odděleno → zabránit; překážet (← zabránit oddělením). V odvozených znacích 瞎 a 豁 zasahuje spodní svislý tah znaku 害 až k prvku 口.