Etymologie: Zobrazení chrastí či palivového dříví navršeného na peci. 者 však bylo přejato jako ukazovací zájmeno a jeho význam se později posunul k smyslu „ten, kdo toto činí“ → osoba. Dnešní podoba znaku 者 a některých od něj odvozených znaků vypouští šikmý tah nad 日, který se zachoval například v 堵, 屠 či 奢.