Etymologie: Příslušný tvar tohoto znaku z věštebných kostí je obměnou znaku 見 (člověk, jehož zrak je upřen na předmět, který je mu ukazován), přičemž tento člověk je zde chápán jako poddaný či vazal → podržet (člověka) ve službě; sloužit (jako vazal). Jako samostatný znak se 臣 počítá na sedm tahů, některé prameny jej však uvádějí se šesti, objevuje-li se jako prvek odvozeného znaku (srov. způsob počítání tahů u 此).